Tři priority chovatelské stanice: Zdraví ....Výkon....Krása

Duben 2011

Dusty z Lodice - pozdrav

24. dubna 2011 v 21:35 | Petr Broukal |  Dopisy od psů z Lodice
Zde je pár fotek psa australské kelpie DUSTY Z LODICE :

Dobrý den,
posílám nějaké to slíbené foto Dustyho.

S pozdravem Tomáš Kopp

Pes vypadá naprosto v pohodě, toto je úsměv spokojeného psa :-)

Ace Hanlon z Lodice - pozdrav

24. dubna 2011 v 21:23 | Petr Broukal |  Dopisy od psů z Lodice
A je tu další dopis od majitelů pejska australského ovčáka jménem ACE HANLON Z LODICE :

Dobrý den pane Broukale,
posílám pár fotek Ace Hanlona s jeho psím kamarádem Redem.

Jelikož v neděli bylo nádherně, vyrazili jsme na pěší výlet do Řeže podél Vltavy.

Psi, jakmile zavětřili vodu, nevydrželi a okamžitě se vrhali do Vltavy nosit plavající klacky.
Ace Hanlon chtěl už skákat do vody rovnou z lodě, která nás převážela na druhou stranu.

Nejraději by lovili z vody vše co plavalo kolem.........

Je vidět, že mají pejsci i jejich páníčci o zábavu postaráno :-)

Drover Jack z Lodice - pozdrav

24. dubna 2011 v 21:10 | Petr Broukal |  Dopisy od psů z Lodice
Dostali jsme psaní od majitelů pejska australské kelpie jménem DROVER JACK Z LODICE :

Dobrý den,
posílám slíbené fotky Jacka.
Jack všechny moc pozdravuje a má se skvěle.Teď se z něj stal takový "velký brácha" :-)
protože k nám ještě přibyla holčička a tak až trochu povyroste, budou spolu řádit.
Zatím je ale Jack do konce dubna u svého nejlepšího kámoše Akima, který ho učí
všechny možný lumpárny a jak co nejvíc zdevastovat zahradu.

Tak se mějte fajn a budeme se těšit na nějaké to setkání.
Terka+Jack

Pat Garrett - pozdrav

24. dubna 2011 v 20:54 | Petr Broukal |  Dopisy od psů z Lodice
Přišlo nám psaní od pejska jménem PAT GARRETT Z LODICE. Píše nám paní Kurjaková :

Dobrý den pane Broukale,
po mé delší nemoci Vám posílám slíbené fotky našeho Pata Garreta, který je
prostě úžasný. Od prvního dne, kdy jsme si ho přivezli, mě neustále mile překvapuje.




Ve svém pelíšku v kotelně to přes noc zvládá úplně v pohodě bez kňučení. Jinak se má čile k světu a ani jídlem nemá žádný problém. Samozdřejmě jak jste říkal za tu největší autoritu si vybrat manžela i když se kluci spolu vidí málo. Jinak už pomalinku zkoušíme některé povely, jako místo , k noze a po chvilkách se jdeme projít na vodítku.



Pat už má svoji boudu i kotec. Jinak na zahradě s klukama je ve svém živlu. Na nejmladšího Vojtíška sice zpočátku dorážel a nohy mu nenechal v klidu, ale i to se už zlepšilo.

S pozdarevm a přáním pěkného dne
Jana Kurjaková, Horní Police
Je vidět, že se pejskovi daří dobře a dělá páníčkům radost.

Bílá barva u psů

14. dubna 2011 v 21:34 | Petr Broukal |  Zamyšlení
Na začátku je třeba zmínit skutečnost, že u domácího psa se vyskytují dvě geneticky odlišné bílé barvy. Za prvé je to extrémně zesvětlený žluťák, kde bílá nebo témeř bílá srst roste na pigmentované kůži. Tito psi mají obvykle plně pigmentovaná víčka, pysky a nosní houbu, jedná se například o plemeno samojed, slovenský čuvač nebo bílý švýcarský ovčák.
Za druhé se jedná o tzv. extrémní strakáče. Strakatostí je označováno, když se plochy barevné srsti rostoucí na pigmentovaní kůži střídají s plochami bílé srsti rostoucí na kůži depigmentované. Odborně se to nazývá "parciální albinismus" - není tedy pravdou, že bílá barva bulteriéra není žádnou z forem albinismu, jak literatura mylně uvádí.
Strakatost má různé stupně. Nás ovšem zajímá tzv. extrémní strakatost. To je situace, kdy barevné plochy zabírají méně než 20% povrchu těla zvířete. Mnohdy pigment zůstává už jen v podobě malých skvrn na hlavě, příp. kořenu ocasu, někdy už jen na nosní houbě. Tato zvířata obvykle nemají plně pigmentovaná oční víčka, pysky bývají strakaté nebo růžové, někdy je strakatá i nosní houba. Jedná se o množství plemen, např. bulteriér, stafford. bulteriér, argentinská doga, anglický buldog, americký buldog, pointer nebo třeba foxteriér, jack russel teriér a další.
Tato barva se dědí recesivně a nikoliv dominantně, jak mylně ve své, jinak vynikající, knize uvádí Dr. D. Fleig. Na jeho omluvu je třeba zmínit, že Dr. Fleig je historik umění a ne biolog.
S tímto typem bílé barvy je spojována dědičná hluchota psů. Ta se ovšem vyskytuje i u plemen ve zbarvení blue nebo red merle a také u tzv. běloušů. Hans Räber předpokládá souvislost mezi depigmentací a anomáliemi smyslových orgánů ve společném původu melanocytu (pigmentové buňky) se smyslovými buňkami v určitém embryonálním stadiu vývoje.
V chovatelské praxi to znamená, že zodpovědný chovatel spojuje takovéto bílé jedince pouze ve vyjímečných případech a to jen pokud mají testy na hluchotu.
Jen pro zajímavost bych chtěl uvést, že již před dávnými lety museli v Anglii členové klubu pro bulteriéry při svém vstupu svým podpisem stvrdit, že nebudou hluché psy předvádět na výstavách, nabízet na krytí ani na nich sami chovat.

Posuzování chrupu psa

13. dubna 2011 v 22:18 | Petr Broukal |  Zamyšlení
V současnosti se naštěstí již absence nefunkčních zubů P1 a M3 za chudozubost nepovažuje . Chybění zubů P1 a M3 je údajně poměrně běžné i u vlků a jiných divokých psovitých šelem.
Chudozubostí tedy nazýváme skutečnost, kdy v chrupu chybí některý nebo některé funkční zuby. Většina standardů plemen anglických, amerických a australských plnochrupost ani nepožaduje. To ovšem neznamená, že za špičáky už nemusí být zuby žádné. Chovatel by tedy měl mít přehled o počtu zubů svých psů.
Za vadu funkčnosti by mělo být považováno chybění většího množství funkčních zubů, nebo stav, kdy chybí více zubů vedle sebe. Takovéto jedince, pokud jsou jinak vynikající, by měl dobrý chovatel spojovat jen s partnerem bez tohoto nedostatku.
Odlišná situace je u počtu řezáků. Snad všechny standardy požadují skus úplný. Tzn. šest řezáků v horní a šest řezáků ve spodní čelisti. Nadpočetný řezák rozhodně tedy nepovažujeme za přednost, jedná se o stejnou vadu jako řezák chybějící. Ovšem, zde pozor, může nastat situace, kdy má pes zdvojenou korunku řezáku a pouze jeden kořen. Je to výrazně menší závada než řezák nadpočetný.
V otázce skusu se dodnes bohužel setkávám s tím, že u plemen, kde standard požaduje skus nůžkový, jsou všechny ostatní typy skusu často považovány za vadu zásadního významu. Z hlediska funkčnosti je např. skus klešťový, ale i třeba těsný předkus (řezáky zůstávají v kontaktu - angličané ho nazývají obrácené nebo opačné nůžky) stejně hodnotným typem skusu. Navíc klešťový skus je údajně zcela běžný právě u vlků.
Jiná situace je u podkusu. I pokud je podkus minimální, někdy se to nesprávně nazývá volný nůžkový skus, nejedná se o plně funkční skus, neboť volné nůžky nejsou schopné stříhat. Větší podkus je rozhodně vývojová porucha, anomálie čelisti a projev degenerace! Je to stav, kdy nejsou v pořádku zámky, tzn. že spodní špičák správně nezapadá do mezery mezi horní kraják a špičák. Já osobně, bych byl v chovu velmi opatrný při používání zvířat, která měla podkus ve štěněcím věku, přesto, že se tento dorovnal do skusu nůžkového. Při spojení takovýchto zvířat se mohou objevit jiné poruchy vývoje podmíněné geneticky.
Samostatnou kapitolou jsou špičáky. Většina standardů se o nich nezmiňuje. Jaksi automaticky se předpokládá, že pes má čtyři a ty směřují tam, kam mají, tedy spodní špičák perfektně zapadá mezi horní kraják a horní špičák z vnější strany dásně, tento zub je celý viditelný při odhrnutí pysků a tlama jde perfektně zavřít! Pokud tomu tak není, jedná se rozhodně o anomálii čelisti a projev degenerace.
Majitele bulteriérů bych rád upozornil, že pokud někdo na výstavě předvádí psa, kterému byla pomocí rovnátek upravena poloha spodních špičáků, jedná v rozporu s výstavním řádem a dopouští se podvodu.
Jen chci dodat, že v tomto příspěvku jsem prezentoval své osobní zkušenosti a názory. Není tudíž vyloučené, že někteří jiní posuzovatelé budou mít názor poněkud odlišný.


Adelaide Bullit Star

9. dubna 2011 v 18:46 | Petr Broukal |  Naše feny ACD

Adelaide Bullit Star

zakladatelka chovu ACD ch.s. Z LODICE


aktuální foto ve věku 13 let


TOPlist